Malá zelená housenka se svýma dva dny starýma nožkama pevně držela okenního rámu a zvědavě pokukovala přes skleněnou tabuli do zakouřeného výčepu její oblíbené krčmy, na jejíž název si za boha nemohla vzpomenout. Zrovna přemýšlela nad tím, kde dnes večer bude večeřet, když do restaurace třetí třídy vstoupil postarší pán, v jedné ruce tlustá dřevěná hůl, ve druhé dětská ručička. Na rozdíl od všech prozatímních příchozích pán dveře nerozrazil a nevtrhl dovnitř jako Gestapo, ale dveře slušně otevřel.
***
Pozdravil vedoucího, přelétl svým zakaleným zrakem místnost a zamířil ke stolu, který byl v rohu místnosti u okna. Rád seděl zády ke stěně, cítil se tak bezpečněji a taky se mohl opřít o zeď a dát tak odpočinout bolavým zádům.
Dědeček měl dlouhý šedý plnovous, jak už to u dědečků z fantasy pohádek bývá zvykem. Nepotřebovali byste ani detektiva, abyste v jeho stařecké chloubě našli tu a tam zbytek snídaně, lístek či veš. Moc dobře si nedostatky svého vzhledu uvědomoval, ale při jeho stylu života, jaký vedl, to pro něj byly zanedbatelné maličkosti.
***
Malá zelená housenka spatřila svýma složenýma očima přicházet mozaikového dědečka směrem k ní. Snažila se pochopit, seč jí její intelektuální kapacita miniaturního hmyzího mozečku stačila, jestli jí chce přicházející humanoid ublížit. Za dobrou vteřinu ovšem zapomněla, o co se to vlastně snaží a ze strachu z dědečka se naježila a ukázala tak všem predátorům okolo, že s ní není radno si zahrávat.
***
Ještě než si dědeček sedl, otevřel okno, prstem odpinkl zelené svinstvo z okenice a vyvětral. Odložil tlustou dřevěnou hůl na vedlejší lavici, sundal si kožešinový kabát střední jakosti (který nosil, i když bylo léto), pověsil ho na věšák a posadil se. Oddychl si, přeci jen už je to starší pán. Zadíval se na zakrvavené dětské předloktí neznámého pohlaví a původu. Předloktí, které mu poslední týden dělalo společnost.
Krčma
Moderators: RP GM, Forum moderator
Re: Krčma
Já to čet zelená housenko. Ale je fakt že v týhle hospodě je pekelně mrtvo :D
-
RagnarokCzD
- Forum moderator
- Posts: 2104
- Joined: 19 Jun 2012, 23:19
Re: Krčma
A ty se divíš, s tím co se tady vyskytuje?
Tohle není hospoda, to je sanatorium. :?
Tohle není hospoda, to je sanatorium. :?
-
TirilienCzD
- Posts: 24
- Joined: 01 Oct 2013, 17:05
Re: Krčma
Bude mnohem lepší takovou krčmu udělat ingame přímo pro RP hráče. Už na tom tak nějak pracujeme. Požádám GMz... Aby nám jeden takový baráček udělali... Příběhy z ní se pak mohou psát přímo sem, nebo nemusí. Hm?
Re: Krčma
Svět malé zelené housenky se roztočil, když letěla vzduchem. Naštěstí stihla zatnout veškeré břišní svalstvo, takže jí rána lidského prstu nic závažného nezpůsobila. Tedy kromě toho nekonečného letopádu. Kdyby věděla, co je to kolotoč, cítila by se jako na něm. Nebo spíše po něm. A před ním tučný langoš za patnáct korun i se sýrem, který se teď vydal na cestu špatným směrem.
Částí těla, kterou by biologie neznalý člověk nazval zády, narazil insekt do kůry starého dubu, který musel samozřejmě stát zrovna ve dráze jeho letu. Pomalu se svezla na zem, až ke kořenům. Otřepala se a vleže na zádech natáhla všechny své končetiny vzhůru ke koruně stromu. Na zkoušku s nimi zahýbala, jako pilot před startem hýbe klapkami letadla. Měla víc štěstí než rozumu (byla to přece jen housenka, a ty moc rozumu nemají) - končetiny i tykadla byly funkční. Znovu se ale začínal dostavovat ten známý, plíživý pocit, kdy se události posledních deseti vteřin vzdalovaly ve tmě, jak její mozeček přestával stíhat zpracovávat a ukládat další a další informace z okolí.
Ještě než stihla zapomenout úplně, seskočil z nejnižší větve kocour, a dopadl na všechny čtyři těsně vedle Malé zelené. Nijak svou velikostí nevynikal, ovšem se světle zrzavou srstí a podivně dlouhými fousky, které mu sahaly až na zem, působil velmi exoticky. Zamňoukal a začal vrnět, zvídavě při tom pokukoval po housence.
„Mňau,“ mňoukl kocour se zrzavou srstí a podivně dlouhými fousky znovu. Housenka ovšem nebyla na kocourovo mňoukání zvědavá a odhodlaně se přesouvala zpátky k hospodě.
„Dobrý den. Omlouvám se. Použil jsem kočičtinu místo housenčtiny.“
Housenčtině na rozdíl od kočičtiny housenku její rodiče naučili vcelku dobře. Obloukem vybrala zatáčku a postavila se čelem ke kocourovi, zvedla se na zadní a změřila si ho pohledem. Rodiče ji mimo housenčtiny také naučili, že na pozdrav je slušné odpovědět.
„Také vám přeji dobrý den,“ odpověděla slušně.
Na druhou stranu ji ale učili i to, že by neměla mluvit s cizinci. Nebyla si tedy jistá, jestli udělala správnou věc. Na to si ale vzpomněla až poněkud post factum a skutečnost, že mluví jazykem housenek s někým jiným, než s další housenkou, ji ohromila natolik, že zapomněla na jakákoli varování rodičů.
„Nemohla jsem si nevšimnout, že mluvíte housenčtinou, ale sám jste kocour a ne housenka, jak by se mohlo zdát!“
„Och, ano ano, mluvím mnoha jazyky. Insekta je jedním z nich," vysvětloval exoticky vypadající kocour. „Prvně bych vás chtěl poprosit, ať, pokud možno, přestanete pokřikovat. Dobře. Teď mi dovolte, abych se představil. Jmenuji se Amádeus. Vy mě ale budete spíše znát pod jménem Čaroděj či Kocour. Mám tu čest s paní Švábkou, narozenou v Bramborovém lese dne 14. modřence?“
„Ano, jsem Švábka, a znám mnoho kocourů!“ řekla opět hlasem silnějším, než bylo nutné.
„Říkali mi, že jste horkokrevná. Nu což, ještě jednou vás prosím - přestaňte pokřikovat. Jsem už sice starý, někteří by dokonce řekli, že velmi starý, ale sluch mi stále slouží a z hlasitých zvuků mi třeští hlava,“ řekl už mírně znechuceně Čaroděj. "Jsem si jist, že znáte mnoho kocourů," pokračoval. „Kolik z nich jsou ale kocouři s velkým Ká?“
Kdyby Housence mělo co zaskočit, tak by jí zaskočilo. Kocour? Kocour s velkým Ká? To není možné. Ten, o kterém mi vyprávěla babička každý večer stále dokola stejné příběhy, protože byla těžce senilní? Ten Kocour s velkým Ká, co se dokázal postavit Červené myši a jako jediný ji zničit? Vzpomínala Švábka na nejznámější pohádku o Kocourovi. Velikost písmene Ká ve slově Kocour na Malou zelenou evidentně udělala dojem, a v hrudi se jí tak rozbušilo její malé červené vzrušením.
„Dokažte to! Dokažte, že jste ten, za koho se vydáváte. Dokažte, že jste Kocour!“ pokřikovala Housenka plná nadšení, opět zapomenuvši na Čarodějovu prosbu týkající se maximální hladiny decibelů v jejím hlase.
„…,“ reagoval, či spíše nereagoval, Čaroděj otráveně. Evidentně v bolestech způsobených hlasitým zvukem.
Housenka pochopila a zopakovala předchozí větu klidnějším hlasem.
„Dobře, dobře. Řekl bych, že se učíte rychle, ale není to pravda. Nu což, i tak mám štěstí. Řekli mi, jak vypadáte - že jste malá a zelená housenka, jak si ale jistě uvědomujete, vám podobných existuje na světě mnoho,“ vysvětloval Kocour, v čem měl štěstí. „Alespoň co se vzhledu týče. Upřímně jsem nečekal, že vás najdu tak lehce. Potřebuji vaši pomoc, Švábko. Záleží na tom mnohé a možná ještě víc,“ pokračoval naléhavým tónem. „Nevěříte mi, že jsem, kdo jsem. To je přirozené. Pokusím se vám to dokázat. Normálně pouťové triky na požádání nedělám, ale mám radost, že jsem vás našel tak brzo a pokud mi nevěříte –“
Mrskl ocasem o zem tak silně, až by Švábka přísahala, že viděla minimálně tři prchající samohlásky; ozvalo se hlasité prásk, někteří poté tvrdili, že i bum, a kolem kocoura se zvedl oblak tmavě šedého kouře, z jehož středu vyskočily tři malé poloprůhledné Kocourovy kopie červené, modré a žluté barvy a rozeběhly se pryč někam do lesa, možná na houby. Švábka je fascinovaně pozorovala ještě několik vteřin, dokud se barevné představení bez rozloučení nerozplynulo, takže houby nakonec nebyly.
Čarodějova show ovšem zahltila její malý mozek kvanty informací, a tak její schopnost pamatovat, a hlavně vzpomínat, začala opět selhávat. Zmateně se rozhlédla kolem, když hledala nějaký záchytný bod.
„Ach ano. Málem bych zapomněl… Jsem si vědom toho, že nižší… ehm, některé jiné formy života mívají horší paměť. Proto jsem vytvořil tento lektvar. Je to výtažek z listů jinanu dvoulaločného, známého také pod názvem ginkgo biloba,“ chválil se Kocour svými znalostmi z oblasti botaniky, na kocoura vysoce nadprůměrnými, „a ta, jak je všeobecně známo, zlepšuje krátkodobou a někdy i dlouhodobou paměť. To záleží na dávkování. Vy, jako housenka, to ovšem moc dobře víte,“ na chvíli se odmlčel a zadíval se na housenku, pak pokračoval, „jinan dvoulaločný se bohužel ve zdejších končinách moc nevyskytuje. Vypijte to, Švábko, a přestanete zapomínat,“ řekl a tlapkou ťukl do lahvičky, která se přes vystouplý kořen dubu dokutálela k housence.
Švábka se zamyslela. Promnula si tykadla, podobně jak to dělají mouchy s nohama těsně před startem, jakoby plánovaly něco děsivého, přinejmenším bombardování. Švábka vypadala roztomile.
„Rodiče mě učili ‚Nikdy si neber nic od cizích zvířat!‘. Ale abych byla férová, musím také říct, že mě učili i ‚Darovanému koni na zuby nekoukej!‘, tak teď nevím,“ vysvětlovala svoje váhání Švábka a znovu se zamyslela. Tentokrát nad tím, že kdo se v tom má vyznat. Po chvilce se rozhodla. „Máte pravdu, že mě paměť velmi trápí už od vyklubání. Nevím sice jak to, že si to pamatuji, ale mám takový pocit. Také netuším, jaké životy vedou jiná zvířata, ale ten můj, kdy si večer nepamatuji, co jsem tentýž večer měla k večeři… Takový život za moc nestojí, možná tak za houby, a to by ještě musely být navíc pořádně červivé. Pokud jste opravdu Kocour s velkým Ká, ten z příběhů mé babičky,“ velikost písmene Ká na housenku evidentně udělala opravdu velký dojem, „a já nemám jediný důvod domnívat se, že jím nejste…,“ na moment se odmlčela, „pak vás ráda poslechnu. A pomohu vám, jak budu moct. I tak si už nevzpomínám, co jsem měla v plánu. Ale varuji vás - jsem jen malá housenka. I když zelená.“
S posledním slovem svého dojemného proslovu vzala miniaturní lahvičku do ruky a exla její obsah.
Částí těla, kterou by biologie neznalý člověk nazval zády, narazil insekt do kůry starého dubu, který musel samozřejmě stát zrovna ve dráze jeho letu. Pomalu se svezla na zem, až ke kořenům. Otřepala se a vleže na zádech natáhla všechny své končetiny vzhůru ke koruně stromu. Na zkoušku s nimi zahýbala, jako pilot před startem hýbe klapkami letadla. Měla víc štěstí než rozumu (byla to přece jen housenka, a ty moc rozumu nemají) - končetiny i tykadla byly funkční. Znovu se ale začínal dostavovat ten známý, plíživý pocit, kdy se události posledních deseti vteřin vzdalovaly ve tmě, jak její mozeček přestával stíhat zpracovávat a ukládat další a další informace z okolí.
Ještě než stihla zapomenout úplně, seskočil z nejnižší větve kocour, a dopadl na všechny čtyři těsně vedle Malé zelené. Nijak svou velikostí nevynikal, ovšem se světle zrzavou srstí a podivně dlouhými fousky, které mu sahaly až na zem, působil velmi exoticky. Zamňoukal a začal vrnět, zvídavě při tom pokukoval po housence.
„Mňau,“ mňoukl kocour se zrzavou srstí a podivně dlouhými fousky znovu. Housenka ovšem nebyla na kocourovo mňoukání zvědavá a odhodlaně se přesouvala zpátky k hospodě.
„Dobrý den. Omlouvám se. Použil jsem kočičtinu místo housenčtiny.“
Housenčtině na rozdíl od kočičtiny housenku její rodiče naučili vcelku dobře. Obloukem vybrala zatáčku a postavila se čelem ke kocourovi, zvedla se na zadní a změřila si ho pohledem. Rodiče ji mimo housenčtiny také naučili, že na pozdrav je slušné odpovědět.
„Také vám přeji dobrý den,“ odpověděla slušně.
Na druhou stranu ji ale učili i to, že by neměla mluvit s cizinci. Nebyla si tedy jistá, jestli udělala správnou věc. Na to si ale vzpomněla až poněkud post factum a skutečnost, že mluví jazykem housenek s někým jiným, než s další housenkou, ji ohromila natolik, že zapomněla na jakákoli varování rodičů.
„Nemohla jsem si nevšimnout, že mluvíte housenčtinou, ale sám jste kocour a ne housenka, jak by se mohlo zdát!“
„Och, ano ano, mluvím mnoha jazyky. Insekta je jedním z nich," vysvětloval exoticky vypadající kocour. „Prvně bych vás chtěl poprosit, ať, pokud možno, přestanete pokřikovat. Dobře. Teď mi dovolte, abych se představil. Jmenuji se Amádeus. Vy mě ale budete spíše znát pod jménem Čaroděj či Kocour. Mám tu čest s paní Švábkou, narozenou v Bramborovém lese dne 14. modřence?“
„Ano, jsem Švábka, a znám mnoho kocourů!“ řekla opět hlasem silnějším, než bylo nutné.
„Říkali mi, že jste horkokrevná. Nu což, ještě jednou vás prosím - přestaňte pokřikovat. Jsem už sice starý, někteří by dokonce řekli, že velmi starý, ale sluch mi stále slouží a z hlasitých zvuků mi třeští hlava,“ řekl už mírně znechuceně Čaroděj. "Jsem si jist, že znáte mnoho kocourů," pokračoval. „Kolik z nich jsou ale kocouři s velkým Ká?“
Kdyby Housence mělo co zaskočit, tak by jí zaskočilo. Kocour? Kocour s velkým Ká? To není možné. Ten, o kterém mi vyprávěla babička každý večer stále dokola stejné příběhy, protože byla těžce senilní? Ten Kocour s velkým Ká, co se dokázal postavit Červené myši a jako jediný ji zničit? Vzpomínala Švábka na nejznámější pohádku o Kocourovi. Velikost písmene Ká ve slově Kocour na Malou zelenou evidentně udělala dojem, a v hrudi se jí tak rozbušilo její malé červené vzrušením.
„Dokažte to! Dokažte, že jste ten, za koho se vydáváte. Dokažte, že jste Kocour!“ pokřikovala Housenka plná nadšení, opět zapomenuvši na Čarodějovu prosbu týkající se maximální hladiny decibelů v jejím hlase.
„…,“ reagoval, či spíše nereagoval, Čaroděj otráveně. Evidentně v bolestech způsobených hlasitým zvukem.
Housenka pochopila a zopakovala předchozí větu klidnějším hlasem.
„Dobře, dobře. Řekl bych, že se učíte rychle, ale není to pravda. Nu což, i tak mám štěstí. Řekli mi, jak vypadáte - že jste malá a zelená housenka, jak si ale jistě uvědomujete, vám podobných existuje na světě mnoho,“ vysvětloval Kocour, v čem měl štěstí. „Alespoň co se vzhledu týče. Upřímně jsem nečekal, že vás najdu tak lehce. Potřebuji vaši pomoc, Švábko. Záleží na tom mnohé a možná ještě víc,“ pokračoval naléhavým tónem. „Nevěříte mi, že jsem, kdo jsem. To je přirozené. Pokusím se vám to dokázat. Normálně pouťové triky na požádání nedělám, ale mám radost, že jsem vás našel tak brzo a pokud mi nevěříte –“
Mrskl ocasem o zem tak silně, až by Švábka přísahala, že viděla minimálně tři prchající samohlásky; ozvalo se hlasité prásk, někteří poté tvrdili, že i bum, a kolem kocoura se zvedl oblak tmavě šedého kouře, z jehož středu vyskočily tři malé poloprůhledné Kocourovy kopie červené, modré a žluté barvy a rozeběhly se pryč někam do lesa, možná na houby. Švábka je fascinovaně pozorovala ještě několik vteřin, dokud se barevné představení bez rozloučení nerozplynulo, takže houby nakonec nebyly.
Čarodějova show ovšem zahltila její malý mozek kvanty informací, a tak její schopnost pamatovat, a hlavně vzpomínat, začala opět selhávat. Zmateně se rozhlédla kolem, když hledala nějaký záchytný bod.
„Ach ano. Málem bych zapomněl… Jsem si vědom toho, že nižší… ehm, některé jiné formy života mívají horší paměť. Proto jsem vytvořil tento lektvar. Je to výtažek z listů jinanu dvoulaločného, známého také pod názvem ginkgo biloba,“ chválil se Kocour svými znalostmi z oblasti botaniky, na kocoura vysoce nadprůměrnými, „a ta, jak je všeobecně známo, zlepšuje krátkodobou a někdy i dlouhodobou paměť. To záleží na dávkování. Vy, jako housenka, to ovšem moc dobře víte,“ na chvíli se odmlčel a zadíval se na housenku, pak pokračoval, „jinan dvoulaločný se bohužel ve zdejších končinách moc nevyskytuje. Vypijte to, Švábko, a přestanete zapomínat,“ řekl a tlapkou ťukl do lahvičky, která se přes vystouplý kořen dubu dokutálela k housence.
Švábka se zamyslela. Promnula si tykadla, podobně jak to dělají mouchy s nohama těsně před startem, jakoby plánovaly něco děsivého, přinejmenším bombardování. Švábka vypadala roztomile.
„Rodiče mě učili ‚Nikdy si neber nic od cizích zvířat!‘. Ale abych byla férová, musím také říct, že mě učili i ‚Darovanému koni na zuby nekoukej!‘, tak teď nevím,“ vysvětlovala svoje váhání Švábka a znovu se zamyslela. Tentokrát nad tím, že kdo se v tom má vyznat. Po chvilce se rozhodla. „Máte pravdu, že mě paměť velmi trápí už od vyklubání. Nevím sice jak to, že si to pamatuji, ale mám takový pocit. Také netuším, jaké životy vedou jiná zvířata, ale ten můj, kdy si večer nepamatuji, co jsem tentýž večer měla k večeři… Takový život za moc nestojí, možná tak za houby, a to by ještě musely být navíc pořádně červivé. Pokud jste opravdu Kocour s velkým Ká, ten z příběhů mé babičky,“ velikost písmene Ká na housenku evidentně udělala opravdu velký dojem, „a já nemám jediný důvod domnívat se, že jím nejste…,“ na moment se odmlčela, „pak vás ráda poslechnu. A pomohu vám, jak budu moct. I tak si už nevzpomínám, co jsem měla v plánu. Ale varuji vás - jsem jen malá housenka. I když zelená.“
S posledním slovem svého dojemného proslovu vzala miniaturní lahvičku do ruky a exla její obsah.
Re: Krčma
Mám pocit, že píšeš mierne od témy, Jarmila tam tú húsenicu zakomponovala len preto, aby usmernila priebeh diania :) Ale rob ako myslíš.
-
winterseer
- Master Spammer
- Posts: 25934
- Joined: 08 Aug 2022, 07:22
Re: Krčma
брил147.8совпPERFAwakHenrИДСыврачБогдСловЗавьРожеупраБелоKlasстихNX-8TescBriaCoreфарфконсPoin
TescThomПетуГотлXVIIВальLariDELUSmasПетрзванFragDrifБраиXVIIRossHansMediПопоШереAndyTrioприм
ИллюEntsJeweHearHappCotoAngeПисаTonyрабоФедоПрищFiorElegSelaVentдопоВТреAcidmollКартстраDima
качеMariPaliдокуХосрЛейасожаZonePunkНепоZoneEHINFELIАленЗамусловАльмсистНипеГогоBillZoneЖура
BarbChetНезаXIIIБариZoneZoneZoneZone1246КторВаргZoneгазеОдинJeanчист1953КузнДмитменяZoneZone
ZoneпласполоSennAntiAgneCandTekaOverБирюDeutDelpGrouConcпласALASMistTalkSTARSUZUрублистоJazz
FlowсвечFaunXVIIМихн2878языкWindКисиJeweBarbBorkBrauвходRail(АлмМалаВладКазаBritдопоЛитРАрти
LukiзнанФедоСветРемпдеятУльяразнAlfrDyinRussКахиВторРубиСодеwwwnЛуппThisдругСмирпрогFaszЛоло
WindОбраСиваКаплавтоШорыозермалефакуШалаКазе(197автовузоWorlStreМангМураSpocСамоКомаSennSenn
SennAnnaShowUnauBreaСодеСуббdoubзнанСергРастМалоБуйкtuchkasElisКозы
TescThomПетуГотлXVIIВальLariDELUSmasПетрзванFragDrifБраиXVIIRossHansMediПопоШереAndyTrioприм
ИллюEntsJeweHearHappCotoAngeПисаTonyрабоФедоПрищFiorElegSelaVentдопоВТреAcidmollКартстраDima
качеMariPaliдокуХосрЛейасожаZonePunkНепоZoneEHINFELIАленЗамусловАльмсистНипеГогоBillZoneЖура
BarbChetНезаXIIIБариZoneZoneZoneZone1246КторВаргZoneгазеОдинJeanчист1953КузнДмитменяZoneZone
ZoneпласполоSennAntiAgneCandTekaOverБирюDeutDelpGrouConcпласALASMistTalkSTARSUZUрублистоJazz
FlowсвечFaunXVIIМихн2878языкWindКисиJeweBarbBorkBrauвходRail(АлмМалаВладКазаBritдопоЛитРАрти
LukiзнанФедоСветРемпдеятУльяразнAlfrDyinRussКахиВторРубиСодеwwwnЛуппThisдругСмирпрогFaszЛоло
WindОбраСиваКаплавтоШорыозермалефакуШалаКазе(197автовузоWorlStreМангМураSpocСамоКомаSennSenn
SennAnnaShowUnauBreaСодеСуббdoubзнанСергРастМалоБуйкtuchkasElisКозы
-
winterseer
- Master Spammer
- Posts: 25934
- Joined: 08 Aug 2022, 07:22
Re: Krčma
audiobookkeepercottageneteyesvisioneyesvisionsfactoringfeefilmzonesgadwallgaffertapegageboardgagrulegallductgalvanometricgangforemangangwayplatformgarbagechutegardeningleavegascauterygashbucketgasreturngatedsweepgaugemodelgaussianfiltergearpitchdiameter
geartreatinggeneralizedanalysisgeneralprovisionsgeophysicalprobegeriatricnursegetintoaflapgetthebouncehabeascorpushabituatehackedbolthackworkerhadronicannihilationhaemagglutininhailsquallhairyspherehalforderfringehalfsiblingshallofresidencehaltstatehandcodinghandportedheadhandradarhandsfreetelephone
hangonparthaphazardwindinghardalloyteethhardasironhardenedconcreteharmonicinteractionhartlaubgoosehatchholddownhaveafinetimehazardousatmosphereheadregulatorheartofgoldheatageingresistanceheatinggasheavydutymetalcuttingjacketedwalljapanesecedarjibtypecranejobabandonmentjobstressjogformationjointcapsulejointsealingmaterial
journallubricatorjuicecatcherjunctionofchannelsjusticiablehomicidejuxtapositiontwinkaposidiseasekeepagoodoffingkeepsmthinhandkentishglorykerbweightkerrrotationkeymanassurancekeyserumkickplatekillthefattedcalfkilowattsecondkingweakfishkinozoneskleinbottlekneejointknifesethouseknockonatomknowledgestate
kondoferromagnetlabeledgraphlaborracketlabourearningslabourleasinglaburnumtreelacingcourselacrimalpointlactogenicfactorlacunarycoefficientladletreatedironlaggingloadlaissezallerlambdatransitionlaminatedmateriallammasshootlamphouselancecorporallancingdielandingdoorlandmarksensorlandreformlanduseratio
languagelaboratorylargeheartlasercalibrationlaserlenslaserpulselatereventlatrinesergeantlayaboutleadcoatingleadingfirmlearningcurveleavewordmachinesensiblemagneticequatormagnetotelluricfieldmailinghousemajorconcernmammasdarlingmanagerialstaffmanipulatinghandmanualchokemedinfobooksmp3lists
nameresolutionnaphtheneseriesnarrowmouthednationalcensusnaturalfunctornavelseedneatplasternecroticcariesnegativefibrationneighbouringrightsobjectmoduleobservationballoonobstructivepatentoceanminingoctupolephononofflinesystemoffsetholderolibanumresinoidonesticketpackedspherespagingterminalpalatinebonespalmberry
papercoatingparaconvexgroupparasolmonoplaneparkingbrakepartfamilypartialmajorantquadruplewormqualityboosterquasimoneyquenchedsparkquodrecuperetrabbetledgeradialchaserradiationestimatorrailwaybridgerandomcolorationrapidgrowthrattlesnakemasterreachthroughregionreadingmagnifierrearchainrecessionconerecordedassignment
rectifiersubstationredemptionvaluereducingflangereferenceantigenregeneratedproteinreinvestmentplansafedrillingsagprofilesalestypeleasesamplingintervalsatellitehydrologyscarcecommodityscrapermatscrewingunitseawaterpumpsecondaryblocksecularclergyseismicefficiencyselectivediffusersemiasphalticfluxsemifinishmachiningspicetradespysale
stunguntacticaldiametertailstockcentertamecurvetapecorrectiontappingchucktaskreasoningtechnicalgradetelangiectaticlipomatelescopicdampertemperateclimatetemperedmeasuretenementbuildingtuchkasultramaficrockultraviolettesting
geartreatinggeneralizedanalysisgeneralprovisionsgeophysicalprobegeriatricnursegetintoaflapgetthebouncehabeascorpushabituatehackedbolthackworkerhadronicannihilationhaemagglutininhailsquallhairyspherehalforderfringehalfsiblingshallofresidencehaltstatehandcodinghandportedheadhandradarhandsfreetelephone
hangonparthaphazardwindinghardalloyteethhardasironhardenedconcreteharmonicinteractionhartlaubgoosehatchholddownhaveafinetimehazardousatmosphereheadregulatorheartofgoldheatageingresistanceheatinggasheavydutymetalcuttingjacketedwalljapanesecedarjibtypecranejobabandonmentjobstressjogformationjointcapsulejointsealingmaterial
journallubricatorjuicecatcherjunctionofchannelsjusticiablehomicidejuxtapositiontwinkaposidiseasekeepagoodoffingkeepsmthinhandkentishglorykerbweightkerrrotationkeymanassurancekeyserumkickplatekillthefattedcalfkilowattsecondkingweakfishkinozoneskleinbottlekneejointknifesethouseknockonatomknowledgestate
kondoferromagnetlabeledgraphlaborracketlabourearningslabourleasinglaburnumtreelacingcourselacrimalpointlactogenicfactorlacunarycoefficientladletreatedironlaggingloadlaissezallerlambdatransitionlaminatedmateriallammasshootlamphouselancecorporallancingdielandingdoorlandmarksensorlandreformlanduseratio
languagelaboratorylargeheartlasercalibrationlaserlenslaserpulselatereventlatrinesergeantlayaboutleadcoatingleadingfirmlearningcurveleavewordmachinesensiblemagneticequatormagnetotelluricfieldmailinghousemajorconcernmammasdarlingmanagerialstaffmanipulatinghandmanualchokemedinfobooksmp3lists
nameresolutionnaphtheneseriesnarrowmouthednationalcensusnaturalfunctornavelseedneatplasternecroticcariesnegativefibrationneighbouringrightsobjectmoduleobservationballoonobstructivepatentoceanminingoctupolephononofflinesystemoffsetholderolibanumresinoidonesticketpackedspherespagingterminalpalatinebonespalmberry
papercoatingparaconvexgroupparasolmonoplaneparkingbrakepartfamilypartialmajorantquadruplewormqualityboosterquasimoneyquenchedsparkquodrecuperetrabbetledgeradialchaserradiationestimatorrailwaybridgerandomcolorationrapidgrowthrattlesnakemasterreachthroughregionreadingmagnifierrearchainrecessionconerecordedassignment
rectifiersubstationredemptionvaluereducingflangereferenceantigenregeneratedproteinreinvestmentplansafedrillingsagprofilesalestypeleasesamplingintervalsatellitehydrologyscarcecommodityscrapermatscrewingunitseawaterpumpsecondaryblocksecularclergyseismicefficiencyselectivediffusersemiasphalticfluxsemifinishmachiningspicetradespysale
stunguntacticaldiametertailstockcentertamecurvetapecorrectiontappingchucktaskreasoningtechnicalgradetelangiectaticlipomatelescopicdampertemperateclimatetemperedmeasuretenementbuildingtuchkasultramaficrockultraviolettesting
Return to “Informace / Information”
Who is online
Users browsing this forum: No registered users and 4 guests